Stryga

Tuto knihu jsem četl hned dvakrát (s odstupem několika let). Je pozoruhodné, že i tento fantasy styl může mít velmi oddechovou podobu. Já osobně jsem ji přečetl s chutí. Pravda, kompozice těchto příběhů jsou velice jednoduché, ale i tak bych to označil jako vcelku dobré čtivo, u kterého jsem se nenudil.

Inu, dalo by se říct, že tato kniha se jeví přinejmenším značně kontroverzně. V prvé řadě se jedná o na první pohled vcelku atraktivní navzájem provázané povídky, zasazené do domácího či tzv. slovanského prostředí. Námět je jistojistě zajímavý. Avšak na druhé straně mince leží zpracování, které vyznívá dosti k pobavení mladých, snad předpubertálních s fantastikou začínajících čtenářů. Ti by jistě tuto knihu hodnotili s maximálním nadšením. My zkušení, fantasy světy protřelí bardi (žreci) však musíme býti zklamáni. Některé charaktery jsou až dětsky prokreslené a z celé knihy (z některých pasáží více, z jiných méně) přímo srší naivita. Celá Stryga je totiž psána jako oddechovka pro mladší čtenáře, bez nějakého většího složitého poselství a bez hlubších studií historického podhoubí, reálií a míst ve kterých se příběh odehrává (ve Stryze je příběh zasazen pravděpodobně do druhé poloviny 13. století, i když pověsti o Bruncvíkovi, když nebereme v potaz kdy vznikly, se odehrávají v dobách dřívějších). Jedna hvězda je za Vlada Ríšu, jelikož je to bezesporu kvalitní, avšak nebezchybný spisovatel, druhá hvězda za převážně středoevropské - české prostředí a Prahu, půl hvězdy za Bruncvíka. Zaokrouhleno, s přimhouřenýma očima tři. Avšak každý čtenář si vždy vytváří názor na knihu až ji dočte a já věřím že každý způsobilý člověk si vytvoří názor svůj, v drtivé většině to však u zkušených starších čtenářů bude u této knihy dojem smíšený až negativní.