Radovan Kolbaba
Radovan Kolbaba (*1983, Brno) je český autor fantasy a sci-fi literatury, který se prosadil nejen jako spisovatel, ale také jako recenzent a pedagog. Vystudoval historii a politologii na Masarykově univerzitě a působí jako učitel na základní škole. Jeho literární kariéra je spojena s českým fantasy světem Asterion, kde debutoval románem Pevnost zoufalství (2012). Autor je také úspěšným účastníkem literárních soutěží, včetně vítězství ve Vidoucích a Přeboru autorů fantastiky (PAF) v roce 2019. Kromě psaní se věnuje recenzování knih, komiksů a her pro internetové magazíny.
Zobrazené 1 až 7 z 7
Zobrazené 1 až 7 z 7
Niekoľko poviedok z Asterionu, ktoré celkom pekne navnadia náladu na ďalšie dobrodružstvo v DrD. K tomu ešte veľmi pekné spracovanie v tvrdej väzbe.
Je toto hodnocení přínosné? ANO (1)Cokoli, cokoli z asterionu prostě můžu. Za ty roky již mám vše co o tomto vyšlo a netrpělivě čekám, co bude dál. Galeta a Holub nezklamou nikdy.
Je toto hodnocení přínosné? ANO (1)Kniha je kvalitní a dobře zpracovaná, někdy se k ní vrátím, prozatím bude čekat v poličce u dalších kousků z asterionu.
Z tejto knihy mám mierne rozporuplné pocity. Obsah, príbehy samotné sú fajn, klasické fantasy. Horšie je to už s ilustráciami, chápem, že ide istým spôsobom o fanúšikovský projekt, ale niektoré kresby celkový dojem z knihy vyslovene zhadzujú. O to viac, že prvý dojem z knihy ako artefatku je ozaj dobrý.
Je toto hodnocení přínosné? ANO (1)Nemrtví? Trocha epickejch bitek? Napětí? Asterionský reálie? Jasně, vše tam je asi tak, jak je třeba. Dobrá volba.
Je toto hodnocení přínosné? ANO (1)Vytvorenie zbierky poviedok tykajucich sa jedneho zahadneho miesta na Asterione bol urcite dobry napad. Pri obdrzani knizky ma prijemne prekvapil tvrdy doskovy obal, co pri tomto zanri a pocte cca. 300 stran, vobec nebyva zvykom, a pekna kresba na obale.
Je toto hodnocení přínosné? ANO (1)Prve dve poviedky nastavili latku kvality celkom vysoko, ale na to sme si pri tychto autoroch uz lahko zvykli. Detaily prezradzat nebudem. Pri tretej som mal pocit, ze autorka na zaciatku prirychlo vhupla do deja, bez nejakeho dodatocneho vysvetlenia. Mozno to bolo aj tym, ze chronologicky predosly pribeh Magnolie citam az teraz, po precitani Marellionu. Pri poslednej poviedke sa mi zdalo, ze sa do nej autor snazi trochu nasilu pospajat a natlacit prilis vela veci naraz. Na druhej strane chapem, ze v takejto zbierke je obmedzeny priestor. Knizka zanechala celkovo dobry dojem.