Machi Koro: Legacy

Uf, toto je ťažké... no, vlastne ani nie.
Ak ste viac Hardcore hráči a už ste nejakú tú Legacy hru hrali, toto nie je pre vás. Je to Machi Koro. Stále to isté Machi Koro, aké poznáte. Má to istý pseudo nadbytočný... nazvime to príbeh.

Pre tých, čo Machi poznajú skrz-naskrz, je toto o niečo menej nevyvážené než klasika. Je tu len jedna príliš silná karta, zelená s 8 a symbolom priemyslu, takže sa s tým dá podojiť až 70 mincí za hod ako nič.
Hra však veľmi intenzívne využíva možnosť opakovať kolo, a to aj niekoľkokrát za sebou.

Hra veľmi pozvoľna zoznamuje s mechanikami klasickej hry. A to tak, že napríklad v prvej hre tam nie sú ani žiadne červené/fialové karty.

Tak neviem. Hra nabeháva veľmi zvolna a je to vlastne príjemné. Prostredná časť hry je dokonca vďaka pár zaujímavým úpravám vlastne aj zábava. Avšak zhruba od hry 6, keď už hráči objavia tie správne kombá, ako to správne podojiť, sa hra stane celkom nudnou a to jediné, čo ten ich Legacy robí, je, že naťahuje herný čas daného sedenia vyššou cenou veľkej budovy.

Asi tu už táram piate cez deviate, ale to preto, lebo ju presne takto vnímam. Autori si opäť nedali tú prácu, aby karty a ich schopnosti prehnali cez obyčajný iteračný program, ktorý by im hneď ukázal, aká je tá jedna karta nezmyselne silná, a aby ju tým vyradili či oslabili. Hra je teda za mňa nedoladená a vlastne tým aj zbytočná. Zahrajte si radšej klasické Machi Koro a toto nechajte tak. Ach jaj :(

Uf, tohle je těžké... no, vlastně není.
Pokud jste více Hardcore hráči a už jste nějakou tu Legacy hru hráli. Tohle není pro vás. Je to Machi Koro. Pořád to samé Machi Koro, jaké znáte. Má to jistý pseudo nadbytečný ... říkejme tomu příběh.

Pro ty, co Machi znají skrz naskrz, je tohle nevyvážené o něco méně, než klasika. Zde je pouze jedna příliš silná karta, zelená s 8 a symbolem průmyslu, takže se s tím dá podojit až 70 mincí za hod jako nic.
Hra nicméně velmi intenzivně využívá možnost opakovat kolo a to i několikrát za sebou.

Hra velmi pozvolna seznamuje s mechanikami klasické hry. A to tak, že třeba první hru tam nejsou ani žádné červené/fialové karty.

Tak nevím. Hra nabíhá velmi zvolna a je to vlastně příjemné. Prostřední část hry je dokonce díky pár zajímavým úpravám vlastně i zábava. Nicméně zhruba od hry 6, kdy již hráči objeví ta správná komba, jak to správně podojit, tak se hra stane docela nudnou a jediné co ten jejich Legacy dělá je, že natahuje herní dobu daného sezení vyšší cenou velké budovy.

Asi už tu plácám páté přes deváté, ale to protože ji přesně takto vnímám. Autoři si ani opět nedali tu práci, aby karty a jejich schopnosti prohnali přes obyčejný iterační program, který by jim hned ukázal, jak je ta jedna karta nesmyslně silná, a aby ji tím vyřadili či oslabili. Hra je tedy za mě nedoladěná a vlastně tím i zbytečná. Zahrajte si raději klasické Machi Koro a toto nechte být. Achjo :(